NATOLISKÝ OBČASNÍK
Bosna a Herzegovina VII + FOTKY
Krok zpátky - Banja Luka
28.7.2005
- Podle mapy nás čeká asi 230 km, ale protože máme být v parlamentu Republiky Srbské už před polednem, vstáváme ještě dřív než do Mostaru. Snídáme opět na cestě, ale už v okamžiku snídaně kujeme plán na malé poděkování lidem, kteří tuto cestu organizovali. Kolem poledne přijíždíme do šedého a zamračeného městečka (hlavního města Republiky Srbské, kde se snad zastavil čas. Dýchla na mě atmosféra doby před 17.listopadem 1989. Lidé byli takoví šediví, město taky, dokonce i počasí vypadalo, že se nad tím vším rozpláče. Hned u autobusu před ministerstvem stojí uniformovaný policista a podezřívavě si nás měří. Přednáška s premiérem (?) byla zajímavá, druhý host bohužel nemohl přijít. Po přednášce nás hladové vypustí do městečka (je sobota, tak obchody budou mít brzy zavřeno...), ať si ulovíme nějaký oběd. Další sraz je až kolem třetí-čtvrté hodiny. Vlastně jsem se na oběd moc nedostala, protože jsme s Patrykem vymýšleli, co těm našim dvěma kolegům věnovat. Nakonec jsme se dohodli, že uděláme album s fotkama (památník, kam může každý z naší skupiny něco připsat). Nejdřív jsme ale sběhali půlku města (ty 2-3 ulice tam a zpět a hledali nějaký obchod se suvenýry - nebyla tam ani desetina toho, co v Sarajevu, téměř žádný výběr.) a snažili se vybrat knížku o Bosně, ale vše bylo z doby Jugoslávské a tak. Nakonec jsme narazili na minilab-digilab, umluvila jsem paní majitelku a ta nám na počkání udělala fotky (vyšly moc hezky). Udělali jsme album a začali jsme obcházet kolegy, aby se podepsali. Ale migrénu jsem měla jak blázen, ovšem totálně mě dodělalo setkání s knězem hrdinou, které bylo naplánováno na odpoledne.
Zvenčí vypadal kostel jako ze science fiction a připomínal trochu vesmírnou loď. Zamračené počasí pohodu příliš nevylepšuje a téma hovoru - rasová a náboženská nesnášenlivost není zrovna lehce stravitelné. Bohužel si už přesně nepamatuju jméno kněze (ani jsem ho nikam nenapsala), myslím, že to je Franjo Komarica (internet moc nepomáhá...). Páter pochází z Chorvatska a za války v Bosně pomáhal bez ohledu na víru a národnost komukoliv. Ale již během války protestoval u všech možných autorit proti diskriminaci katolíků v Banje Luce. Jeho domem-farou prošlo během války přes 40 tisíc lidí a mnohým zachránil život. V Banje Luce žili původně příslušníci 3 náboženství - muslimové, ortodoxní Srbové a katolíci, většinou původem z Chorvatska. Ačkoliv během války padly všechny mešity ve městě a novotou svítí jen obnovený-dostavěný? ortodoxní kostel, na internetu kolují zprávy, že největší problémy s návratem mají katoličtí Chorvaté. Z původních asi 80 tisíc se jich vrátilo jen pár set a ostatní už se nikdy vrátit nechtějí. Proč asi?....
Po přednášce už se těšíme na ubytování, které je ale mimo Banja Luku. Rozpršelo se, a tak pospícháme k autobusům. Naši navigátoři-řidiči mají trochu problém to najít, tak se naše dlouhé autobusy několikrát otáčejí. Nakonec zahybáme k modernímu hotelu, kde nás čekají hned 2 překvapení - v hotelu je svatba a taky velmi příjemný civilizační luxus - pokoje pro 2 osoby a v prvním patře otevřený bazén.
Večeře je taky moc dobrá, přicházíme na ni pozdě, protože zařizujeme podepsání daru pro Mariusze a Kasiu a po večeři ten dar předáváme. Byl přijat s dojetím, je to ale jinak veselé a pak může propuknout party a legrace. Jen číšníci jsou z nás nějací překvapení. V jedenáct večer chtějí zavřít, že jsme vypili pivo, pak jsme vypili všechno víno a další nápoje. Nakonec ve dvě ráno uléhám a v baru je stále ještě hodně lidí, jen nevím, jak je to s obsluhou (tučné dýško je zřejmě nakonec udrželo na nohou...
 sci-fi fara |  přednáška v Banja Luce |
Ohlasy a vzkazy k článku (
Počet příspěvků: 0
)
Článek zobrazen: 5176 x
29.7.2005
Dozvuky II - pravidelně aktualizováno - poslední aktualizace 16.2.06
-
perličky a zajímavosti