NATOLISKÝ OBČASNÍK
Bosna a Herzegovina VIII + FOTKY
Cesta zpátky
28.7.2005
- Poslední ráno na Balkáně v rekonstruovaném hotelu je docela příjemné, až na to, že se musí brzy vstávat a taky, že nic nejde podle plánu. Vyjíždíme pozdě - jednak se měnil čas z letního na zimní a jednak kuchyně nezvládá udělat snídaňové balíčky. Během raního hodinového čekání prosakují drby a fámy z noční párty. Na náš pobyt asi budou nějakou dobu vzpomínat - kolegové se vloupali do bazénu - vyrazili dveře.., totálně jsme vypili bar, vydrželi jsme déle než svatebčané a podobně.
Když už jsme se konečně nasáčkovali do autobusů a odjeli, bylo to, jako když se zahlásí večerka. Kromě řidičů všichni spali. Snídáme někde na pumpě uprostřed kopců, zbytky vojenské techniky máme na plácku pod terasou, domky okolo nesou stopy bojů ale taky nedávné stavební činnosti. Zdá se, že se Bosna pomalu vzpamatovává z války, ale jizvy budou ještě dlouho patrné.
Chorvatské hranice nás zastavují. Odstavili nám autobus a až po půl hodině zjišťujeme, že nás odstavili kvůli tomu, že celníkovi při pasové kontrole přišlo nezdvořilé, že spíme a naštval se. Nějakou dobu trvalo, než nás pustili dál, ale další cesta proběhla bez větších komplikací. Obědváme už v Maďarsku někde u "lázeňského komplexu". Je už po sezóně, tak je všechno zavřené, takové ospalé, trochu špinavé, ale alespoň "civilizované" - bez válečných stop a utrpení. Večer nás přivítá Budapešť a již tradičně se vydáváme do města. Tentokrát jedeme metrem-příměstským vlakem. Je neděle a tak většina klubů a restaurací zavírá brzy a pro zábavychtivou euro-mládež není moc místa. Pár lidí to řeší procházkou kolem Budy, ostatní jdou do centra. Vracím se pak taxíkem, ale trochu jsme naletěli - máme sice taxi s videem, ale cena tomu odpovídá - jedeme čtyři.. a platíme 7000 HUF (normální cena je 2600- 2800 HUF z centra k hotelu... Raději se necháváme vysadit u McDonalds asi 300 m od hotelu a zbytek dojdeme pěšky, protože další peníze tomu vydřiduchovi cpát nebudeme.
Pondělí ráno - dušičkové pondělí a všichni Poláci jsou naměkko. Nějak nám to nedochází, ale v Polsku jsou to jedny z nejvýznamnějších svátků - všechny rodiny se scházejí a tráví den na hřbitově. I naši řidiči spěchají, ale před setměním se moc daleko nedostaneme. Respektive, obědváme na Slovensku za Žilinou, ale stav silnic nedovoluje přejet těch 600 km do Varšavy nijak rychle, takže v podvečer jsme u Krakova. Cestou máme neuvěřitelné výhledy na vyzdobené hřbitovy přetékající svíčkami a květinami (viz foto - staženo z webu, vlastní fotky nemám). Přijeli jsme pozdě, ale stejně na nás čekala večeře ve vestibulu rezidence Retinger. Kruh se uzavřel, vrátili jsme se do EU, ale nezodpovězených otázek jsme si z Balkánu přivezli stále dost.
Trasa Banja Luka - Budapest (cca 420 km ne přes Záhřeb)
Budapest - Warsaw (680 km)
 cestou domů do Varšavy |  noční Budapešť 1 |  noční Buda 2 |
 noční Pest 3 |
Ohlasy a vzkazy k článku (
Počet příspěvků: 0
)
Článek zobrazen: 6410 x
29.7.2005
Dozvuky II - pravidelně aktualizováno - poslední aktualizace 16.2.06
-
perličky a zajímavosti