NATOLISKÝ OBČASNÍK
Bosna a Hercegovina II
Do Sarajeva
27.7.2005
- Po necelých dvou hodinách spánku nastalo opravdu krušné vstávání v 6 h ráno, v 7 h jsme se nasáčkovali do našich autobusů a vydali se směrem na jih. Ranní podzimní Budapešťská mlha byla neuvěřitelná, viditelnost sotva na 10 metrů. Než jsme vyjeli z města, většina lidí usnula. Před polednem jsme dorazili do kopečkovatější krajiny s malebnými políčky. Projížděli jsme chudýmmi vesnicem, které občas rozsvítily nádherné "záclony" ze sušících se červených paprik. Chorvatské hranice pro nás znamenaly výjezd z EU a pro některé naše východnější kolegy trochu potíží ohledně pasové kontroly.Počasí se vylepšilo, vykouklo na nás sluníčko a my jsme si to smažili dále na jih. Těsně před zastávkou zaznamenáváme první známky po stopách bojů - domy s prostřílenými fasádami.Kolem druhé jsme konečně zastavili na oběd u supermarketu v Osijeku. čekáme na druhý autobus, který měl evidentně větší potíže na hranicích a mezitím se občerstvujeme u McDonalda, v blízkém bistru anebo také nakupujeme v supermarketu.
Po hodinové přestávce jsme se znova nasoukali zpět a odpolední a podvečerní cesta Chorvatskem probíhala za okny. První dojmy - je to ještě placatější a "nudnější" země než Polsko a Maďarsko. S příchodem tmy jsme zastavili na Chorvatsko-Bosenských hranicích a čekáme na víza. Bylo nám řečeno, že je dostaneme na počkání na hranicích, ale hlavní a jediná pověřená osoba tam zrovna nebyla a měla být asi tak v 6 hodin večer. Zrovna byly tak 4 hodiny.
čekání jsme si krátili v místní občerstvovně a pak taky před ní - pili jsme, co měli a taky jsme se snažili si trochu protáhnout nohy, ale jen do okamžiku, než jsme zjistili, že kousek za unimobuňkami na parkovišti začíná minové pole. Andreas přinesl kytaru a pak jsme zpívali až do okamžiku, než jsme dostali víza a povolení k odjezdu, což trvalo asi další dvě hodiny. Mezitím se kolem nás shromažďovali místní pracovníci spedice anebo řidiči, kteří také čekali na odbavení. Když zjistili odkud jsme, odněkud přinesli svazek růží a skoro každá z holek dostala kytku, to proto, abychom se na ně nezlobili a těšili se do Bosny.
V autobuse jsme už pak jen spali a koukali na nějaký film s tematikou války na Balkáně (nejspíš to byl značně depresivní "Welcome to Sarajevo") a ve dvě ráno nás přivítalo Sarajevo. O prvních zážitcích ze Sarajeva se dozvíte příště.
 Konečně oběd |  Osijek |  Hranice |
 Hraniční čekání |
Ohlasy a vzkazy k článku (
Počet příspěvků: 0
)
Článek zobrazen: 7480 x