NATOLISKÝ OBČASNÍK

hlavní stránka  |   fotogalerie  |   obsah  |   diskuse
Občasný deník z ročního studijního pobytu na College of Europe v Natolinu ve Varšavě.
O zážitky a fotky se s Vámi dělí Katka Šebková.

Příjezd s plnou parádou

První den ve Varšavě a v Natolinu
7.9.2004  - Jaké to je přijet do Varšavy v 7 hodin ráno, přibližně vědět kam a mít i adresu kam se dostat?
Jedním slovem - zajímavé.
Autobus mě vysypal na nádraží Zachodnie (tedy západní nádraží). Podle mapy jsem si našla, že se potřebuju dostat na metro, a tak jsem se zeptala v kiosku, kde jsem si kupovala jízdenku. Polsko-česky jsme se dohovořily docela rychle.
Nejlepší je prý autobus 508. Nasedla jsem do "harmoniky" - staršího typu autobusu, který snad v Praze už nikde nejezdí, ale tady mě to úplně vrátilo do doby, kdy jsem byla malá a první "178" jezdila z Budějovické na Dobešku. Asi po dvaceti minutách jízdy autobusem ve varšavské ranní zácpě jsem se dostala na metro.
Není to nic komplikovaného, ve Varšavě je prozatím jen jedna linka. Dovnitř se chodí přes turnikety, které pouští jen po ukázání lístku, ale je to vždy tak, že já s batohem jsem prošla, ale můj kufírek na kolečkách by byl zůstal ve vyhnanství. Než jsem pochopila místní systém vlezu, resp. slovo směr - kierunek, tak jsem stála na opačném nástupišti. Zrovna to bylo v místě, kde nejde snadno přejít z jedné strany nástupiště na druhou, tak jsem si průchod turnikety ještě jednou zopakovala. Dojet až na konečnou netrvalo dlouho. Metro končí na stále se stavícím sídlišti Kabaty.
Už tu ale nevyrůstají paneláky, ale moderně vypadající domy. Bohužel tu ale nikde nejsou směrovky, jak se dostat na autobusovou zastávku a místní lidé se tváří, jako že tu žádný autobus nikdy nejel a nepojede. Nevzdala jsem to a našla jsem jak autobusovou zastávku - ale nejdřív na opačný směr - a pak po delším snažení i zastávku v tom správném směru. Jen systém zastávek - jejich pojmenování - mi zůstal zcela utajen. Hlavním vodítkem mi teda byla ulice, ale stejně jsem vystoupila o zastávku později, než jsem podle jízdního řádu měla a nakonec to byla přesně ta správná.
No a dál už to šlo jako v pohádce. Na vrátnici jsem si vylosovala pokoj z košíku, prošla jsem skrz recepci a do pěti minut už jsem měla kde bydlet, zavazadla na pokoji a výhled do natolinského parku. A jako první chod mě čekala snídaně a pak hurá do učebního procesu.
Začali jsme relativně zvolna. Nejdřív nás přivítal pan rektor a vicerektor, chvíli drželi proslovy a pak už nastalo slavnostní připíjení. Kromě jiného jsme všichni ocedulkovaní, protože se vzájemně neznáme a tak pomalu zjišťujeme, že nás tu je 123 studujících ze 34 národností.
Hodinu proslovů plných informací uzavřela sklenička vína a skvělý raut a odpoledne už se věnujeme objevování natolinského parku a vzdělávání.

Výhled na rezidenci Rettinger
Výhled na rezidenci Rettinger
noční idyla
noční idyla

Ohlasy a vzkazy k článku ( Počet příspěvků: 0 )
Článek zobrazen: 31965 x

Nejnovější příspěvky:

29.7.2005  Dozvuky - Malá a rychlá bilance
28.7.2005  Bosna a Herzegovina VIII + FOTKY - Cesta zpátky
28.7.2005  Bosna a Herzegovina VII + FOTKY - Krok zpátky - Banja Luka
28.7.2005  Bosna a Herzegovina VI + FOTKY - Mostar - fénix?
28.7.2005  Bosna a Herzegovina V + FOTKY!!! - Semináře a Tunel
28.7.2005  Bosna a Hercegovina IV + FOTKY!! - Sarajevo denní poprvé
27.7.2005  Bosna a Hercegovina III - FOTKY!!! - Sarajevo noční
27.7.2005  Bosna a Hercegovina II - Do Sarajeva
22.7.2005  Autobusová odysea - Bosna a Hercegovina I - Cesta přes Budapešť
Počet návštěv: 28887
hlavní stránka  |   fotogalerie  |   obsah  |   diskuse    © Katka Šebková 2004